Jste citliví na osvětlení, hluky nebo ticho? Vyhýbáte se přeplněným místům a jen velmi neradi vystupujete před lidmi? Pak pravděpodobně patříte mezi lidi, kterých se týká syndrom vysoké senzitivity.
Jste citliví na osvětlení, hluky nebo ticho? Vyhýbáte se přeplněným místům a jen velmi neradi vystupujete před lidmi? Je plachost vaší součástí již dětství? Pak pravděpodobně patříte mezi lidi, kterých se týká syndrom vysoké senzitivity.
Tímto syndromem (SVS) se zabýval už švýcarský psychiatr Carl Gustav Jung, ale až v devadesátých letech minulého století ho zdokumentovala a popsala psycholožka Elaine Aronová. U nás tento problém není až tak znám, což ovšem neznamená, že neexistuje.
Psycholožka Lenka Šajtlavová-Husárová popisuje hypersenzitivního člověka jako někoho, kdo disponuje zvýšeným emočním reagováním na dění kolem sebe.
Celkově je vnímavější, nabuzený a zabalený vnějšími podněty. Také u něj více funguje představivost, ale na druhé straně ji neumí dostatečně využívat, neboť je stydlivý.
„Hypersenzitivní člověk může vykazovat známky citlivosti na fyzikální podněty, jako jsou zvuk, dotek, světlo či zápach. Může trpět ekzémy, astmatem nebo různými alergiemi,“ dodává Lenka Šajtlavová-Husárová.
Prosím, nedotýkat se!
Většina lidí vnímá nadměrně citlivé lidi jako křehké květinky, kterých se raději ani netřeba dotýkat. Považují je za úzkostlivé, neboť si příliš všechno vztahují na sebe. Proto se s nimi hůře navazují bližší vztahy.
Tyto vlastnosti mohou být součástí hypersenzitivních lidí, ale v žádném případě je nedefinují.
Vysoká citlivost se liší od člověka k člověku, jací tedy opravdu jsou lidé s SVS?
Jsou velmi citliví na jakoukoli bolest a jinak reagují na medikamentózní léčbu. Mají tendenci být opatrní a svědomití, proto jsou dobrými zaměstnanci, ale jen do chvíle, kdy nemusí něco prezentovat. Stresové situace zvládají s obtížemi. Platí pro ně, že jsou raději součástí davu, ze kterého nemají chuť vyčuhovat.
Změny je dokážou rozházet stejně jako cestování, proto tráví nejraději čas ve známém prostředí. Na druhé straně jsou intuitivní a empatičtí v soukromém i pracovním životě. Jsou talentovaní v oblasti výtvarného umění, hudby a divadla. Dokáží ocenit výborné jídlo a nejednou je umělecké či kulinářské zážitky doženou až k slzám.
Mluvit, ale nedělat z toho vědu
Autorka knižních bestsellerů o lidech trpících vysokou citlivostí Elaine Aronová doporučuje, aby se o tomto problému mluvilo. Vysoká citlivost není nemoc, ale znepříjemňuje život. Ti, kteří jí netrpí, často ani netuší, jak moc.
Proto je třeba mluvit o problému, ale na druhé straně není nutné ve vztahu k hypersenzitivnímu člověku volit speciální přístup.
„Je důležité poskytnout mu dostatečné množství času při zamýšlení se nad zážitky z celého dne a jejich zpracovávání,“ říká psycholožka Lenka Šajtlavová-Husárová.
Zároveň upozorňuje, že každý, kdo má ve svém okolí někoho hypersenzitivního, by měl mít pochopení pro zvýšenou potřebu spánku tohoto jedince. Ta je zapříčiněna tím, že se během dne soustředí na množství stimulujících podnětů. Pokud by si potom nedopřál dostatek spánku, jeho vnitřní rovnováha by byla narušena.
Jak se nezbláznit
Dá se přílišná senzitivita nějak korigovat? Odborníci tvrdí, že částečně ano. Hypersenzitivní lidé by měli věnovat dostatek času cvičení, ideální je pro ně jóga, jelikož je spojením fyzické námahy a meditace. Právě meditace pomáhají ke snížení každodenního nabuzení. Jednou za čas jsou vhodné masáže nebo odpočinek ve wellnesu.
Někdy úplně postačí klidný večer ve světle svíček bez jakéhokoli rozhovoru, televize nebo hudby, prostě jen tak v tichu. Chvíle samoty jsou pro nadměrně citlivé lidi velmi důležité.
Aby se vyhnuli přílišné podrážděnosti, nepříznivým vlivům přeplněných prostor a rychlého životního stylu, musí se starat o svou životosprávu. Důležité je, aby si hlídali hladinu cukru. Pokud je na přiměřené úrovni, nedochází k výkyvům nálad a zvyšuje se koncentrace.
„Určitě výrazně pomůže poslech relaxační hudby v prostoru vyhrazeném jen pro sebe. Hypersenzitivní lidé potřebují pravidelný denní režim, rozdělení práce s dostatečným časem na odpočinek, spánek a relax,“ dodává Lenka Šajtlavová-Husárová.
