Ostych dotknout se ženské hrudi výrazně snižuje jejich šance na přežití.
Ženy, které na veřejnosti postihne srdeční zástava, mají menší šanci, že jim někdo poskytne první pomoc, než muži. Vyplývá to z rozsáhlého amerického průzkumu, který ukázal, že pouhým 39 procentům žen se dostane adekvátního oživování.
Mužům se ve stejné situaci dostane první pomoc až ve 45 procentech, což jejich šanci na přežití zvyšuje o více než 20 procent. Důvodem může být ostych z dotýkání se ženské hrudi.
Na konferenci American Heart Association v kalifornském Anaheimu zveřejnili vědci výsledky, které vycházely z analýzy téměř 20 tisíc případových studií a které publikovaly v odborném časopise Journal of the American College of Cardiology. Podobný výzkum se poprvé zaměřoval na genderové rozdíly v poskytování péče.
Mačkání ženského hrudníku lidí stresuje
To, že výsledky průzkumu dopadly v neprospěch záchrany žen, může být způsobeno několika faktory. „Pro některé lidi, může být představa tvrdého a rychlého mačkání ženského hrudníku skličující a mohou se obávat, že ženám ublíží,“ řekla na konferenci Audrey Blewer z pensylvánské univerzity.
Dalším faktorem, který pravděpodobně brání kolemjdoucím provést mačkání hrudníku, je ostych z dotýkání se prsou či dokonce jeho odhalování.
„Zachránci se mohou obávat i toho, že budou muset ohrnovat oblečení, aby získali lepší přístup k hrudi, nebo se budou přímo dotýkat prsů,“ řekl další vedoucí studie Benjamin Abella.
Ve prospěch této teorie hovoří i další výsledek průzkumu, který naznačuje, že pokud k srdeční zástavě dojde v domácím prostředí, není v poskytování první pomoci žádný rozdíl mezi pohlavími. Lidé se tedy bojí dotýkat neznámých žen a žen na veřejnosti.
Ale v případě, že ostych převáží nad racionálním a pohotovým jednáním, a první pomoc není poskytnuta, zemře na srdeční zástavu přibližně 90 procent lidí. První pomoc zvyšuje jejich šance na přežití až o polovinu.
K otázce, zda je vůbec třeba odhalovat hrudník, se pro SME vyjádřil Miroslav Nagy, hlavní trenér Falck Academy.
„Jsem toho názoru, že není třeba obnažovat pacienta, ať už jde o ženu či muže, víc než je třeba. Také však nemá žádný efekt mačkání hrudníku přes více vrstvy, například přes bundu. Je třeba pacienta rozepnout a odstranit co nejvíce vrstev hrubého oblečení. Aby se dělalo oživování co nejúčinnější, je důležitá lokalizace středu hrudníku,“ uvedl.
I cvičné figuríny jsou muži
Z výsledků průzkumu lze vyvodit i další věc. Lidem chybí základní osvěta v poskytování první pomoci. Problémem může být mimo jiné i skutečnost, že nácvikové figuríny jsou výhradně mužská torza.
I ti zachránci, kteří prošli adekvátním kurzem, tak mohou být v realitě při poskytování první pomoci zmateni a cítit rozpaky.
„Všichni se budeme muset více zabývat touto rodovou otázkou,“ řekl Roger White z kliniky Mayo a dodává, že problémem není jen mačkání hrudníku, ale také správné umísťování podložek defibrilátoru na ženskou hruď v případě, že je třeba použít elektrický šok na obnovení srdečního. rytmu.
Při poskytování první pomoci je při srdeční zástavě pochopitelně důležité brát v úvahu i tělesnou konstrukci pacienta, rozhodně však nejde o nejdůležitější faktor záchrany. Adekvátní hloubka mačkání hrudníku je 4 až 5 centimetrů do hloubky. Mnohem důležitější je však intenzita a počet stlačení.
Hrudník bychom měli mačkat ve frekvenci asi sto stlačení za minutu a střídat s vdechy do úst. Ideální je série v podobě třiceti stlačení a dvou vdechnutí vzduchu do úst. Záchranáři se shodují na tom, že nejvíce člověku ublížíte tehdy, když neuděláte nic. Prasknutí či zlomení žeber je po záchraně lidského života zanedbatelnou komplikací.
